Voda - základ života

Autor: STOB CZ s.r.o.

Ne nadarmo se říká, že voda je základem našeho života. Voda je tekutina, která má v lidském organismu nezastupitelnou funkci a bez které bychom zkrátka nemohli žít. Voda tvoří zhruba 60 % našeho těla.  To znamená, že člověk, který váží okolo 70 kg, má v sobě 40 - 50 litrů vody. I přes toto množství jsme i na malou ztrátu vody velice citliví a její nedostatek je pro organismus daleko nebezpečnější než nedostatek potravin. Zatímco bez jídla přežijeme i měsíce, bez vody sotva několik dní.

K čemu všemu je voda zapotřebí?

• voda slouží jako prostředí pro chemické reakce probíhající v těle (v těle probíhá přes 100 000 biochemických reakcí, díky kterým dýcháme, buší nám srdce, trávíme jídlo, myslíme, spíme, hýbeme se, dokonce spalujeme tuky a mnoho dalších reakcí)
• voda přináší do buněk živiny a z buněk naopak odvádí všechny škodlivé látky a nečistoty (transportní médium)
• voda usnadňuje trávení, napomáhá vstřebávání živin, nezbytná je také pro vylučování
• voda je nezbytná pro regulaci tělesné teploty a krevního tlaku
• voda je svým způsobem rovněž stavební látkou, je součástí sliznic umožňující správnou funkci tkání

Co se děje, když máme vody nedostatek?

Již při ztrátě pouhého 1 % tekutin v těle se začnou mobilizovat obranné mechanizmy, při ztrátě 2 % klesá výkonnost a ztráta 5–10 % může vést až k oběhovému a metabolickému selhání. Absolutní nedostatek tekutin je po několika dnech neslučitelný se životem, smrtelný může být pokles vody v těle o 20 %.

Nedostatek tekutin v těle označujeme jako dehydrataci. Nejčastěji je způsobena prostým nedostatkem vody v organizmu nebo nedostatkem vody a sodíku. Příčinou dehydratace mohou být kromě nedostatečného příjmu tekutin i některá onemocnění, například onemocnění ledvin, zvracení, průjem...

Stadia dehydratace a její negativní projevy

Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé. Malé děti mají více mimobuněčných tekutin, a naopak menší objem cirkulujících tekutin, proto jsou náchylnější k jejich ztrátám. U starších lidí mizí pocit žízně a s ním i potřeba doplňovat tekutiny, navíc ztrácejí více tekutin kůží i močí. 

Kolik bychom toho měli vypít?

Množství přijatých tekutin se řídí aktuálními potřebami každého z nás a závisí na mnoha faktorech, jako je věk, zdravotní stav, tělesná aktivita, okolní prostředí (počasí, teplota, vlhkost) a také složení jídelníčku. Každý si proto musí najít své optimální množství tekutin. Zde zmíníme jen obecné zásady.

Pro dospělého se uvádí doporučený příjem tekutin přibližně 35 ml/1 kg tělesné hmotnosti/1 den. Příjem tekutin je nutné zvýšit například při nadměrném pocení, zvýšené tělesné námaze, dlouhodobém pobytu v horkém prostředí nebo průjmu.

Denně vyloučíme za běžné situace přibližně 2,5 litru vody - močí (1200–1500 ml), stolicí (100–150 ml), potem a dýcháním (1000 ml). Tyto ztráty musíme doplňovat. Za normálních okolností by měl tedy zdravý člověk přijmout denně cca 2–3 litry vody, přičemž kolem 1 litru přijme v potravinách (kolik vody jaké potraviny obsahují, se můžete dočíst v tomto článku)  a 1,5–2 litry pak zbývají na nápoje, určitý podíl vody se vytvoří také v rámci metabolizmu (20–300 ml).

Tekutiny bychom měli dodávat tělu průběžně, po celý den, ne až ve chvíli, kdy cítíme pocit žízně. Ten totiž není včasnou známkou potřeby vody, ale objevuje se až v okamžiku 1 – 2% dehydratace. Dobrým pomocníkem, jak sledovat dostatečný příjem tekutin, je barva moči. Ta by měla být velmi světlá (tmavá, koncentrovaná moč poukazuje na nedostatečný pitný režim).

Všeho s mírou

Ani v případě přijatých tekutin neplatí, že čím více, tím lépe. Pokud se více potíme, sportujeme nebo pracujeme v horku, ztráty tekutin i potřeba jejich doplnění se sice může v horizontu několika hodin měřit na litry, ale prolévat se bezděčně vodou, zejména vodou čistou, může být až nebezpečné. Když ztrácíme s vodou i minerální látky, nadměrný příjem čisté vody nám může spíše ublížit než pomoci.

Jak již bylo řečeno, každý má trochu jiné potřeby a stejně tak jako v jídelníčku, neexistuje ani u pitného režimu univerzálně platné doporučení, kolik by toho měl člověk vypít. Každý si proto najděte optimální množství tekutin, které bude odpovídat právě vašim potřebám, ohled berte také na konkrétní situaci. 

A co byste měli pít? To už určitě všichni víte, ale pro zopakování si přečtěte náš článek v sekci Tipy pro vás. :-)

Tento článek vznikl ve spolupráci s EASO (The European Association for the Study of Obesity) ku příležitosti Evropského dne obezity.